Jak na hlíznaté poklady z Austrálie?

Před cca 2 měsíci jsme se spolu s Vaškem Kubínem rozhodli pořídit několik druhů hlíznatých rosnatek. V našem výběru převažovaly druhy vytvářející přízemní růžici. Nejsnadnější cesta, jak k těmto velmi zajímavým exemplářům přijít je objednat je prostřednictvím faxu přímo z Austrálie od Allena Lowrieho.

Hlízy dorazily během 14 dní od objednání, a to v kompletním žádaném sortimentu, jen oproti původně žádanému druhu Drosera zonaria přišly druhy Drosera stolonifera subsp. porecta a D. prostratoscaposa. Celá naše sbírka hlíznatých rosnatek tedy čítá tyto druhy a variety:

• D. erythrorhiza subsp. erythrorhiza
• D. erythrorhiza subsp. squamosa
• D. macrophylla subsp. macrophylla
• D. orbiculata
• D. stolonifera subsp. stolonifera
• D. stolonifera subsp. porrecta
• D. prostratoscaposa

Ani jeden z nás s touto skupinou rosnatek neměl žádné zkušenosti, nemnoho většinou velmi obecných rad a zkušeností jsme vyčetli na internetu. Naštěstí je u každé objednávky přibalen také docela slušný návod pro pěstování - dle něj se taky snažíme řídit. Z těchto pravidel vybíráme nejdůležitější body:

• Období růstu je u těchto rosnatek poměrně krátké, probíhá v období australské zimy. To znamená, že za toto krátké období (2 - 4 měsíce) rostlina musí vytvořit nadzemní listovou růžici a také generativní rozmnožovací orgány, respektive semena.
• Jak již bylo řečeno, rosnatky vegetují v období australské zimy, proto také teploty je nutno přizpůsobit přírodním podmínkám, tj. mezi 5 - 25°C. Jelikož hlízy dorazily v evropském jaře, bude asi splnění těchto podmínek největším úskalím našich snah.
• Období klidu pro tyto druhy je během léta, kdy vyžadují sucho. Přechod z vegetačního období do období veg. klidu (zatáhnutí do hlízy) však musí probíhat pozvolně, protože příliš rychlé vyschnutí substrátu má za následek "nestihnutí" zatáhnutí nadzemních orgánů do hlízy a celkově uschnutí rostliny a naopak přílišná vlhkost substrátu v přechodovém období může mít za následek uhnití hlízy a celé rostliny.
• Hlízy se sadí do trojnásobné hloubky než je jejich velikost, tj. hlíza o průměru 2 cm se zasadí přibližně 6 cm pod povrch substrátu. Důležité je, abychom hlízy zasadily očkem vzhůru - z tohoto očka totiž začne vyrůstat budoucí nadzemní část, proto je dodržení tohoto pravidla pro další zdárný vývoj rostliny poměrně významné.
• Velikost květináče by měla být cca 10 x 10 cm a větší. Důvodem větších velikostí pěstebních nádob není prostorová náročnost rostlin, ale možnost lepšího splnění jejich vlhkostních nároků v přechodovém období - větší objem substrátu se pomaleji přehřívá a také podstatě pomaleji a postupněji ztrácí vlhkost oproti malým nádobám.
• Jako substrát jsme zvolili směs rašeliny a křemičitého písku v poměru asi 1:2.

Nikoho by nenapadlo, že hlavním problémem bude sehnání vhodného květináče, protože čím větší ( vyšší ) květináč, tím lépe. Jenže zakoupit květináč, který bude vysoký alespoň 20 cm a nevypadal by jako kýbl je téměř nadlidský úkol. Vysoký květináč = široký květináč, což není zrovna vhodné. Ideální řešení jsme uviděli v Hornbachu, kde byly květináče přesně takové, jaké jsme hledali, používají se pro proděj růží. Problém byl v tom, že tyto květináče se nedaly nikde sehnat a koupit růži za několik stovek kvůli květináče nepřipadalo v úvahu. Po obchůzce několika obchodů mi byl doporučen jeden dodavatel, který by tyto květináče mohl mít k prodeji. Vašek tohoto dodavatele kontaktoval, ale tento typ květináčů neměl na skladě a musely by se objednat, na což již nebyl čas, hlízy jsme měli doma a musely se urychleně zasadit. Proto jsme se domluvili na květináčích jiných, nebyly tak úzké, ale ani ne moc široké a byly ihned k dispozici, což bylo ideální.

Substrát by měl být vlhký a teplota by měla být kolem 8 - 15 °C.
Při 5 - 0 °C se zastavuje růst, při teplotách vyšších ( nad 20 °C ) rosnatky brzy zatáhnou.
Na dno 20 cm vysokého květináče se dají cca 4 cm drenáže ( keramzitu ) u květináče vysokého 12 cm se dají 2 cm.

Po cca 3 týdnech od zasazení se na povrchu některých rosnatek udělal "pupen" z kterého se postupně vytváří růžice. Rychlost růstu se u každé rosnatky velice liší. Některé již tvoří růžice a jiné nemají zatím ani "pupen". Např. u Vaška má D. erythrorhiza subsp. squamosa již přes 10 cm a ostatní rosnatky tvoří teprve růžice. Mi zase už odkvetla D. orbiculata a růžice u ostatních rosnatek jsou velice pozadu.

Drosera orbiculata kvetla jen jeden den, bohužel jak jsem se dočetl tak není samosprašná, takže semena nebudou.

Jak jsme již zmínili, s pěstováním těchto druhů rosnatek zkušenosti žádné nemáme a současnou kultivaci bereme jako pilotní pokus o udržení těchto zajímavých rostlin a jako zdroj informací pro budoucí pěstování dalších hlíznatek. Snažíme se co možná do největší míry napodobit přírodní biotopy, kde se tyto rostliny vyskytují, což při obráceném teplotním režimu oproti Austrálii bude úkol poměrně nesnadný. Velká zkouška nás čeká při přechodném období a zatahování rosnatek do hlíz. O tom více až na podzim.

V současné době rosnatky vypadají takto :

D. erythrorhiza subsp. erythrorhiza a D. macrophylla subsp. macrophylla

D. erythrorhiza subsp. squamosa

Martin Klásek - www.sweb.cz/masozravky
Václav Kubín - www.zeleneudoli.cz