Ráno v půl osmé zazvonil telefon. Byl to Mirek. Oznámil nám, že je nemocen a jestli bychom ho nemohli prozatím zastoupit. Začali jsme hned modifikovat plány pro tento den. Bylo třeba převzít důležitá jednání s vedením zahrady, která se měla odehrát hned ráno. Toho se ujala má zlatá stříbrná žena Jana.
Jeli jsme tedy na výstavu v pochmurném očekávání napnutého dne. U vchodu jsme se rozdělili a Jana odešla za ředitelem zahrady. Já pokračoval do skleníku se připravit na první masožravkochtivé návštěvníky.
Po více jak půl hodině jednání se Jana vrátila plna optimismu. Vyřídila co měla a navíc začala domlouvat výstavu na další rok. Výtečně!
Zbytek dne proběhl pracovně, občas nebyl ve skleníku skoro žádný návštěvník, ale taky jsme zažili těžký nápor, když se nám sem nahrnuli tři třídy dětí najednou. Tehdy se projevoval nedostatek personálu. Já a Jana jsme prováděli a pokladnu a dozor jsme suplovali jak se dalo. Zvládlo se to.
Výstavu během dvou dnů navštívilo celkem 514 lidí z toho 398 studentů nebo důchodců. Dnešní den to bylo 226 návštěvníků z toho 179 studentů nebo důchodců. Tedy o fous míň než včera. Pravděpodobně za to může počasí, skoro pořád pršelo a lidem se tak asi nechtělo ven.
A ještě pár fotek s kometáři, které jsem dnes nashromáždil: