Loučení s vegetačním obdobím 2004

Tento víkend proběhla zajímavá akce s názvem Loučení s vegetačním obdobím 2004. Sešli se na ní převážně lidé, kteří se účastnili podzimní výstavy jako organizátoři a pomocníci a jejím hlavním smyslem bylo se masožravě pobavit.

V sobotu v 10 hodin dopoledne k nám domů dorazili Patrik s Martinem. Nasedli jsme do auta a vyrazili vstříc dobrodružství. Naše první kroky však vedly do hypermarketu, abychom doplnili potraviny a pití, o kterých jsme si mysleli, že by nám mohly chybět.

Na chatu Janiný mámy jsme dorazili asi v půl jedné, vyložili auto a jeli do Kralup na nádraží. Tam na nás již čekali Stáňa a Mirek. Patrik s Martinem mezitím úspěšně rozdělali oheň. Chlubili se, že to dokázali za použití třech zápalek, které v chatě našli.

Zábava se pomalu začala rozbíhat, víno teklo proudem, ve fondý se na vidličkách smažilo předem naložené maso a hlavně se vedly řeči. Pokud někomu z vás tou dobou pískalo v uších, bylo to tím.

Na řadu přišly kytary a flétny, kamna hučela, teplota stoupala a já jsem začal přesvědčovat přítomné, že bychom se měli přiblížit našim oblíbeným kytkám a pokusit se vcítit do jejich kůže. Filozofická debata záhy dostala zcela reálný rozměr, když Mirek vytáhnul z batohu naše předem domluvené překvapení - moučné červy.

Za všeobecného jásotu byly živé larvy vloženy do hrnce s rozpáleným olejem a asi po minutě smažení vyndány na talířek. Ochutnal každý! Byla to zajímavá zkušenost. Příště se však masožravkám musíme přiblížit ještě více a polykat je budeme živé.

Kolem třetí hodiny ranní se šlo na kutě a všichni spokojeně spinkali až do nedělního dopoledne. Snídaně se pak protáhla a plynule přešla v oběd. Poté následovalo uvedení chaty do podobného stavu jako před naším příjezdem a hurá zpět do Prahy!

Závěrem bych chtěl poděkovat mojí tchýni a mamince Jany, bez jejíž ochoty poskytnout chatu a pohlídat našeho synka Toníka by se tato akce ztěží uskutečnila. Díky!