Základem je pěstební médium tvořené inertním neorganickým materiálem na který se pokládá odebraná tkáň rostliny obsahující meristematické buňky. Toto médium je zásobeno okysličovanou vodou s obsahem živin, případně růstovými hormony. Rostlinná tkáň je dostatečně osvětlována a je k ní přiváděn oxid uhličitý, který tak výrazně zvyšuje efektivitu fotosyntézy (na rozdíl u tkání v klasické tkáňové kultuře, kdy se do živného roztoku přidává cukr, který dodává potřebnou energii buňkám, neboť fotosyntéza je v těchto případech ke vzniku cukrů neefektivní kvůli malé koncentraci CO2.). Volbou anorganického substrátu a odstraněním cukru z živného roztoku došlo k eliminaci napadení plísněmi na minimum a tak je možné tuto metodu provádět i v nesterilních podmínkách. K výbornému růstu kořenů také přispívá jejich neustálé zásobování okysličenou vodou s živinami.
Samotná realizace v domácích podmínkách by mohla být následující:
do akvária umístit sklenici s živným roztokem (destilovaná voda + hnojivo pro hydroponie ) na kterém bude plavat keramzit či perlit. Na keramzit položit rostlinnou tkáň. Do sklinky by vedla hadička s přívodem vzduchu zakončená vzduchovacím kamenem umístěným na dně pod keramzitem, který bude přivádět čerstvý vzduch do roztoku. Vedle této sklenice by byl umístěn lihový kahan, který by spaloval vzduch a uvolňoval CO2 (je potřeba nastavit hoření na optimum).Případně by jako zdroj CO2 mohla posloužit sklenice s kvasinkami a cukrem z níž by se unikající CO2 přiváděl do roztoku. Nad akváriem by svítila zářivka co možná nejblíže tkáni.
V současné době se chystám tuhle metodu vyzkoušet na pár rosnatkách a mucholapce. Pokud bude ůspěšná určitě tu dám pár fotek.